Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náš příběh - Jitka a Ben

Příběh Jitky a Bena a zkušenosti, které Jitka v průběhu 2,5 let soužití s Benem nasbírala zejména na táborech a workshopech pro lidi, kteří chějí pochopit a poznat svého psa.  Určitě stojí za přečtení - a to nejen pejskařskými začátečníky :-)

1_.jpg

Nikdy jsem neměla psa. Ben je můj první. Už to budou brzo 3 roky, kdy jsem se nechala „ukecat“ jednou dobrou vílou k tomu, že v útulku jsou nejlepší psi na světě, naprosto oddaná, vděčná stvoření. Vybrali jsme se navzájem. Byl to zhruba 1,5 roku starý, neuvěřitelně nádherný pes. O jeho minulosti nevím nic. Nikdy nezapomenu na to, když jsme si pro něj přijeli a do místnosti pán dovedl malou chlupatou neřízenou střelu . Byl to šok, předtím vypadal jako „mouchysněztesi mě“.

9_1__.jpg

Naše začátky byly příšerné – doma zlatíčko, venku ďábel. Neměla jsem žádné „ambice“. Chtěla jsem, aby uměl sedni, lehni, chůzi na vodítku. Na procházce jsem za ním vlála jako praporek. A přiznávám, že jsem často danou osobu proklínala.  Nakonec jsme za pomoci lidí ze cvičáku zvládli plápolání za vodítkem a psa už vedu já .

Jak už to tak bývá, s jídlem roste chuť. Začala jsem si uvědomovat, že chci tvořit se psem tým – jedno tělo, jedno duše. V té době jsem navíc začala objevovat spoustu psích sportů, které by nás bavily.

Každý pes je povahově jiný. Rady, které zabírají na většinu psů, u nás nefungovaly nebo ne podle mých představ. Asi rok jsme žili spolu, ale každý ve svém vlastním světě. Já nechápala jeho a on netušil, co po něm chci. Pak jsem našla odvahu a začala jezdit na psí tábory. Tam mě přesvědčili, že z něj bude skvělý pes, jen musíme nejdřív najít společnou řeč.

Od té doby se mi změnil život o 180o. Začala jsem hledat způsoby, jak dosáhnout toho, aby pes udělal, co chci a přitom si myslel, že zrovinka tuhle úžasnou věc vymyslel. V dnešní době se hodně mluví o pozitivních metodách výcviku psů. V podstatě se jedná o metody nenásilného vedení psa. Tento způsob výchovy psa se mi zalíbil.

drak1.jpg

Takto začal náš proces výchovy a socializace psa, který skončí až Benovým odchodem za duhový most. I když mi zpočátku některé rady a metody připadaly divné, postupem času vidím změny v jeho chování. To mi ostatně potvrdila i kamarádka, se kterou jsem se po roce setkala na táboře. Řekla mi, že už není tak šílený. Byla to pro mě největší pochvala a potvrzení, že jdeme správnou cestou. 

Pes se dá cvičit, vychovávat různými způsoby. Ale je taky důležité pochopit psa, jeho myšlení. Proto bych se chtěla podělit o informace, které jsem získala. Myslím, že i ostatním by mohly pomoci lépe pochopit svého chlupáče.

Při výcviku psa se vytváří vztah mezi psovodem a psem. Výcvik je především o důslednosti psovoda a hlavně! – chyba je vždy v psovodovi. Pes nikdy nedělá chyby! Jediný kdo chybuje, je člověk! 

9-pohlidam-si-te.jpg

Proto nikdy necvičte psa, když jste naštvaní, vytočení, rozzuření! Pes z našeho hlasu vycítí, že se něco děje. Zkazit psa můžeme během chvilky, ale náprava trvá dlouho. Z toho vyplývá:

Pravidlo č. 1 – cvičit psa jen dobře naladění.

Chceme přece šťastného, vyrovnaného psa, který bude naše výmysly plnit s obrovským nadšením.

Pravidlo č. 2 – nezapomínat na přestávky při výcviku.

 Jak pes myslí?

Pes žije přítomností. Pro psa je „Teď… teď… teď. Pes nezná minulost, budoucnost, ani lidský pojem času.

Psa bychom měli trestat pouze, když jej nachytáme přímo při činu.

9_1_.jpg

(Když objevíme rozkousané boty, je už na trest pozdě. Když ho nachytáme, jak trhá botu, je správná chvíle psa pokárat.

Když pes uteče na louce za něčím zajímavějším a po chvíli se vrátí, je velká chyba psa trestat. Svůj přichod si spojí s tím, že přišel k pánovi a on ho kárá. Řekne si - aha to je špatně. Příště se sice bude vracet, ale s nechutí nebo bude příliš pomalý, protože bude očekávat trest.)

 Psí myšlení se dá rozdělit na tyto fáze:

- podnět

- akce, činnost

- potvrzení (negativní, pozitivní)

 Příklad:

Obleču si kalhoty, které nosím ven. Pes si řekne - Áááá, to jsou TY kalhoty, jdeme ven a čichám.

Vezmu do ruky postroj, pes čeká u dveří a čeká se jdeme na procházku. Vytáhnu batoh a pes lítá jak šílený, čeká, že se někam půjde a bude zábava. Vezmu hračku, pes přepokládá, že si budeme hrát.

Podněty byly kalhoty, postroj, batoh, hračka a akce činnost, která probíhá – jde se ven, bude zábava.

Na nás pak je, že psovi jeho domněnku buď potvrdíme nebo vyvrátíme a to vše pomocí odměn.

Pozitivní potvrzení znamená, že psovi odměnou potvrdím činnost, kterou vyvíjí.

Negativní potvrzení znamená, že psovi toto odepřu. Trest je pro něj jen to, že nedostane odměnu.

Příklad:

Oblékám si kalhoty, pes předpokládá, že půjdeme ven. Vždycky to tak bylo. Já mu jeho domněnku potvrdím, že jdeme skutečně na procházku. Pro něj je odměna proběhnutí, možnost čichat a číst noviny (pozitivní potvrzení)

Přijdu z práce, pes mě vítá, chce se mazlit a začne na mě radostí skákat.(podnět je můj příchod domů a činnost vítání v podobě skákání, čímž si vynucuje mou pozornost). Protože nechci, aby mě vítal skákáním, nepotvrdím mu jeho chování. Tzn. že se k němu otočím zády beze slov – negativní potvrzení. Budu to opakovat tak dlouho, dokud pochopí, že tudy cesta nevede. A on pochopí .

Kdybych se ho dotkla nebo na něj promluvila, řekne si: Aha ono to funguje, všimla si mě.

 Setkala jsem se i s tímto dělením:

-chování (příčina, místo, situace), která má nějaký následek (akce, činnost) a výsledek (jak se zachovám příště). Výsledek může být buď příjemný (pes dostane odměnu, udělá věc znovu), žádný (nepřijde žádná odměna ani trest, a pro psa nemá cenu činnost opakovat), nepříjemný (přichází trest, nějaká nepříjemnost, pes se příště činnosti snaží vyhnout).

 Odměna

Odměna je vše, co uspokojuje psí potřeby a chtíče. Odměnou může být např. jídlo, pohlazení, poplácání, pochvala, hračka, lov, čichání, aj. …

Je dobré sestavit si žebříček hodnot psa a uvědomit si vždy, co odměňujeme. Odměny bychom měli měnit.

 Kdy psa odměnit?

Pokud vykoná správně co chceme, musí odměna ihned následovat. Pokud jsme pomalí, můžeme propást příležitost a potvrdit mu něco, co nechceme.

Př. obcházíme psa a já jej odměňuju pamlsky za to, že jde u nohy. Najednou můj pes zavrčí. Nedám ruku rychle pryč, pes si uhryzne dobrotu. Tímhle jsem psovi potvrdila vrčení – pro mě nežádoucí chování.

Odměnu můžeme psovi dát z ruky, můžeme ji odhodit (pro psa nejvíce lákavá odměna), můžeme ji donést. Nebo využijeme pamlskový automat (př. učíme psa odložení v sedě a za to, že sedí jej ládujeme pamlsky). Taky můžeme v případě, že se mu něco extra mimořádného povede dát jackpot (extra super dobrý pamlsek, který běžně nedostává).

Odměňování psa má ale i své záludnosti

dulezity-jak....jpg

* nedávej úplatky, nedávej úplatky,.. – neuplácet psa

* odměna za snahu – neudělá to co má, ale dám mu odměnu, protože se aspoň snažil

* zakázané odměny – psí zlodějíček si ukradne něco dobrého

* o odměně rozhoduje pes

* psí teror – smutné psí oči

Přestávka

Přestávka může být odpočinek, hra, proběhnutí, čichání, masírování, absolutní volno, rozhýbání, zklidnění psa, zkoncentrování,…. Přestávkou bychom měli vybalancovat činnost, kterou dělal. Přestávka má být pro psa odměnou.

Pochvala

Je hodně důležité naučit se psa správně chválit. Psi milují pištivý vysoký tón hlasu. Nejvhodnější slova, která nám tohle umožní jsou slova, kde je „Í, Ý“, – například – „šikovný, šikulka, výborně“. „Í“ nám pomůže vytáhnout tón našeho hlasu. Slovo „pašák“ není moc vhodné. Musí být hodně dobře vysloveno, aby pes pochopil, že jej chválíme. Používají se ale i jiná slova .. třeba „jóó, supéééér“. Vždy záleží na intonaci.

Pochvala mohou být tzv. markery (označovače) a nebo ujišťovací pochvaly.

Marker (označovač) je pochvala vždy odměna, stále stejné slovo. Ideální je, když pes otáčí hlavu pro odměnu. Pochvalou nemusí být jen slovo, ale i klik pomoci klikru. Výhodou klikru je stále stejný zvuk bez emocí.

Ujišťovací pochvaly jsou takové, kdy odměna někdy přijde, někdy ne. Když pes umí daný cvik přecházíme na nerovnoměrný rozvrh odměn.

S pochvalou souvisí i zákaz:

Slova zákazu by měly být vysloveny hluboce, doporučuje se přidat i trochu vrčení. Tohle se nejlíp trénuje, když je člověk totálně vytočený. 

Příklady slov –„ Dost, Fuj, Ne“. Slovo „nesmíš“ se moc nedoporučuje, protože „í“ svádí zákaz změkčit.

Trest

Naše společnost je na zákazech a trestech založena. Proto si člověk pod trestem představí násilí. Při pozitivních metodách výchovy psa je trest chápán spíše jako určitá nepříjemnost pro psa, Nepříjemnosti mohou být:

* nevhodné pohyby a manipulace

* nejasná pravidla a nesrozumitelná komunikace

* naše nepřiměřené požadavky

* psychické a fyzické nátlaky

Tyto nepříjemnosti můžeme vyřešit tím, že psa budeme pomaloučku zvykat na manipulaci, budeme jej socializovat. Při učení nových věcí budeme postupovat postupně krok za krokem. Nebudeme spěchat. Zapomeneme na „dělej, musíš, honem“. Budeme se učit trpělivost a empatii.

Pamlsek

Většina psů je žravých. Správný pamlsek je měkký, jeho velikost je třetina, čtvrtina nehtu. Stačí to i pro velkého psa. Cílem je psa jídlem odměnit, ne nakrmit.

Ideální je mít dlouhé pásky, ty nejlíp schováme do ruky a pes může uždibovat po malých kouscích.

Piškoty jsou méně vhodné, protože se drobí a psovi se mohou někdy přilepit na patro. Nedoporučuje se ani třeba používání granulí, protože chvíli trvá než je pes rozkouše.

Ale tohle už je věc názoru. Každý pes je jiný a každému chutná něco jiného.

Povely

Chybou je dávat povely opakovaně. Správně se má povel dávat jednou.

Povel se může dávat i posunkem. Pokud používáme povel slovní i posunkový, musí být vše ve stejný čas.

 Nikdo nechce mít zakomplexovaného psa s nízkým sebevědomím, který se bojí nebo je ve stresu.

Sebevědomí psa můžeme budovat tím, že:

vanocni-pohoda.jpg

* rozvíjíme jeho pohybové schopnosti

* podporujeme samostatné zvládání úkolů a emocí

* dopřáváme mu úspěch

* vytváříme pozitivní asociace (tzn. pes se setkává s různými lidmi, poznává různá prostředí)

* vytváříme srozumitelný svět (tzn. stanovíme jasná pravidla, denní režim, necháme psovi možnost svobodné volby ovlivnit svůj osud)

* učíme psa zůstat sám

* budujeme důvěřu a náš společný vztah (cvičíme spolu, hrajeme si, trávíme spolu volný čas)

Samozřejmě vše úměrně možnostem a schopnostem psa.

Socializace psa je základ psího štěstí. Je to pozitivní vytváření asociací a nikdy nekončící proces.

Pozor bychom si měli dát na nevhodné pohyby. I psi mají svou etiketu.

Pokud si člověk všímá svého psa, zjistí, že psi vysílají svému okolí spoustu konejšivých signálů. 

Např.: Nedoporučuje se hladit psa přejížděním přes pysky. Snižujeme si tím autoritu u psa. Pes tohle vnímá jako konejšivý signál z naší strany.

Není ani vhodné rychlou chůzí mířit přímo k psovi. Svým postojem mu vyhrožujeme. Když se setkávají 2 neznámí psi, chodí kolem sebe bokem, nikdy nejdou přímo proti sobě.

Psi třeba uklidňují druhé psy olizováním pysků.

Tak... a tohle je zatím vše, co vím. To malinko navíc si nechám pro sebe jako své know-how 

img_1491-001.jpg

JV

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Maky - Děkuji

Ahojky, Jítko, naprosto skvělý článek - rozhodně všem doporučuji!!!
Krásné velikonoce.

Maky a smečka

 


POSLEDNÍ FOTKY



DNES JE

Sestavuji aktuální kalendář ...

PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

Počasí Vítkov - Slunečno.cz


ARCHIV

Kalendář
<< březen / 2024 >>


STATISTIKY

Online: 17
Celkem: 705019
Měsíc: 12114
Den: 1179